Dezinformace šířené během koronakrize – Nordic vs. dezinformace #1

0
569

Věděli jste, že většina výrobců roušek v Číně je placená za to, aby jejich roušky nesplňovali hygienické požadavky ostatních států? Několik výrobců dokonce úmyslně tvaruje roušky tak, aby šíření koronaviru a dalších kapénkových onemocnění napomáhaly. A jestlipak víte, že největší dodavatelé vakcín měli v minulosti pletky s čínskou vládou? Vše nasvědčuje tomu, že Čína úmyslně vypustila virus, kvůli kterému všichni, pomalu, ale jistě, ztrácíme svá osobní práva a svobody. A to jste ještě neslyšeli o tom, že se virus může šířit i přes vlnění 5G, které zahajuje vysílání i v Praze. Na tomto spiknutí se samozřejmě podílí i Jeff Bezos, který nechává zásilky postřikovat virem, a Mark Zuckerberg, který se zase snaží tyto informace ututlat. Naštěstí, Čína nechce přijít o zákazníky, a proto neudělala virus nijak nebezpečný – celá paráda okolo je vyvolaná placenými médii a studiemi. Takže se vlastně nemusíme bát a roušky můžeme v klidu sundat a jít protestovat do ulic.

Pokud se vám na těchto tvrzeních něco nezdá, tak je to určitě správně. Takhle nějak může vypadat denní přísun informací člověka, který je pohlcen do konspiračních teorií vzniklých během pandemie koronaviru. Doba, kterou prožíváme, je plná nejistoty a celosvětově špatné organizace, ve kterou každým dnem ztrácíme důvěru. A taková doba je jako dělaná pro nějakou tu falešnou či poupravenou dezinformaci. Pěkně tu a tam proniknout do větší skupinky lidí, kteří ji pošlou dál lidem, kteří jí zas pošlou někomu dalšímu. Kritické myšlení, které v rychle nastupující informační éře postrádáme, rázem způsobí, že z malé informace je dvoutýdenní diskuse, čtyři reportáže denně na každé stanici, stovky lidí páchající zločiny a další měsíc lockdownu navíc. Za poslední rok se proto takových informací nafoukly stovky a spousta z nich i na mezinárodní úrovni.

V této sérii článků na téma dezinformace vám představíme příčiny jejich vzniku, několik příkladů z období pandemie a nastíníme také možná řešení. Ale všechno popořadě, začněme s definicemi. Dezinformace je lživá, klamná informace, která má za cíl ovlivnit myšlení čtenářů a je vytvořena s touto myšlenkou. Pokud je tato informace zveřejněna ve větším médiu, můžeme ji označit za fake news či hoax. Misinformace je dost podobná dezinformaci, avšak označujeme tak tvrzení, které není vytvořeno záměrně. Může se jednat o nejasné vyjádření či nesprávně pochopené, převzaté informace. Do této kategorie patří ale i satira, která se tváří zaměnitelně s opravdovou zprávou. Jedna z takových satir je například the Onion, což je společnost, která natáčí reportáže a píše články klasickou, profesionálně žurnalistickou metodou, avšak témata, kterými se zabývají jsou často nesmysly. Doporučuji si to vyhledat. A konspirační teorie je označení pro často více rozpracované tvrzení o tajných kriminálních či politických spiknutích, přičemž v dnešní době je tento termín používán převážně pejorativně.

Příčiny

A jak jsme se vůbec k době dezinformací dostali? Někteří z nás si možná říkají, že se jedná jen o fenomén dnešní doby, ale opak je pravdou. Pojďme se teď společně přenést do období antiky, konkrétně roku 44 př.n.l, kdy můžeme najít první zmínku o dezinformaci. V této době se vedla válka mezi Octaviem a Markem Antoniem, přičemž to byl právě Octavius, kdo uvedl na svět první známou dezinformaci. O svém soupeři prohlásil, že se poddává barbarské kultuře a zrazuje republiku, a dokonce prý i částečně zfalšoval jeho závět, kde všechna svá území odkazoval Kleopatře.

Jedním z hlavních milníků, který šíření dezinformací značně pomohl, byl rozvoj televize, telegrafu či rádia. Dezinformátoři totiž najednou měli k dispozici nástroje, díky kterým mohli své lži jednoduše a efektivně šířit. Tímto způsobem třeba Britové falšovali rozhlasové stanice cílené na Němce. A víte, co tam říkali? Jelikož cílem jedné z nich bylo vojáky demoralizovat, tak jim Britové nakukali, že je jejich manželky podvádí se zahraničními pracovníky. No, hezká zpráva to pro Němce asi nebyla.

Ale dost bylo historie, přesuňme se do současnosti. Asi všichni víme, proč aktuální doba dezinformacím značně nahrává. Jsou to sociální sítě, ale i třeba média. V dnešní době je totiž možné rozeslat jakoukoliv informaci mnoha způsoby, a to neskutečnou rychlostí a s obrovským dosahem. Jedná se o jedno z nejdiskutovanějších témat dnešní doby, a to především díky současné pandemii, která dezinformacím rozhodně hraje do karet. Jelikož se jedná o značně nebezpečný a rozšířený nástroj, mnoho organizací se s nimi snaží bojovat. Bohužel jde o poměrně těžký souboj, jelikož hlavně sociální sítě je opravdu těžké nějak uhlídat. Nicméně už třeba Twitter se s nimi snaží poměrně aktivně bojovat, a to označováním nejasných příspěvků varováním, že se může jednat o falešnou zprávu. Kromě toho třeba v rámci nedávné aféry smazala i účet Donalda Trumpa, ale i 70 tis. lidí, kteří se hlásili ke spiklenecké teorii Qanon, která tvrdí, že Washington ovládají pedofilní satanisté.  Jedním ze způsobů odboje je i edukace obyvatelstva. Schválně se zamyslete. Máte ve svém okolí člověka, který věří téměř všemu, co vidí na internetu? Ať už je vaše odpověď jakákoliv, smutnou pravdou je, že takoví lidé opravdu stále existují. A i když třeba nepatříme mezi ty, co všemu věří, je dost možné, že i část z nás někdy minimálně napoprvé nějaké dezinformaci uvěřila. Proto se nyní mnoho organizací snaží o určitou osvětu, kdy upozorňují, že něco jako dezinformace vůbec existuje a že je potřeba si informace ověřovat.

V druhém díle této série článku si můžete přečíst o konkrétních příkladech ze současnosti, které by třeba zamotaly hlavu i vám.

Zanechat komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here