Jak se nestát obětí dezinformací – Nordic vs. dezinformace #3

0
35

Postmoderní doba, kde má každý svou pravdu, digitalizace a světová pandemie. To je ideální prostředí pro šíření dezinformací. Těžko říct jaké konkrétní formy dezinformací nás v budoucnu ještě potkají. S neustálým technologickým pokrokem můžeme očekávat např. deepfake videa, což je technologie na bázi umělé inteligence, která dokáže dosadit do videa obličej a hlas jakékoliv osobnosti. Vytvořené video tak téměř nelze rozeznat od reality. A přestože nedokážeme předvídat budoucnost, tak je jedna věc, která nám každou budoucí krizi pomůže lépe zvládat. Je to kritické myšlení. Naučit se ověřovat si fakta a nevěřit každému příspěvku na Facebooku, jenom protože má hodně laiků a sdílení.

Schopnost kritického myšlení je obzvlášť důležitá pro mladší generaci, která se rodí do dnešní doby a jsou od mala vystavováni obrovskému množství informací. Myslím, že je potřeba do určité míry změnit priority vzdělávacího systému. Místo toho, aby se děti učili nazpaměť informace, které po testu hned zapomenou, by se měl klást mnohem větší důraz na to, aby dokázaly nad věcmi samy přemýšlet. Aby se dokázaly rychle učit novým věcem a aby si ověřovaly informace. Jak už jsme slyšeli, tak velkou roli v šíření dezinformací hraje rozvoj sociálních sítí. Popularita těchto sítí totiž stále roste a bez jakýchkoliv regulací může podlehnout nepravdivým informacím i vzdělaný člověk.

Jaké konkrétní kroky můžete udělat, abyste se nestali oběťmi dezinformací?

1. Zkontrolujte si odkud informace opravdu pochází

Pokud se na internetu rychle šíří zpráva Pepy Nováka, která vystudoval vysokou školu života a ve svém příspěvku neuvádí žádné zdroje, tak to má rozhodně menší informační hodnotu než příspěvek na oficiálních zdravotnických stránkách, kde jsou odkazy na různé studie.

2. Snažte se být nezaujatí

Někdy je příběh prostě příliš dobrý na to, aby byl pravdivý. Je možné, že v daný moment trpíte tzv. konfirmačním zkreslením. Člověk má totiž tendenci upřednostňovat informace, které podporují jeho vlastní názor. Zkuste se racionálně podívat na druhou stranu pohledu a zamyslete se nad tím, zda netrpíte konfirmačním zkreslením.

3. Dělejte si výzkum

90% veškeré statistiky na internetu je výmysl. I toto číslo jsem si zrovna vymyslel. Každopádně, lidé či firmy rádi používají čísla s procenta, aby zvýšili svou kredibilitu. Často se s tím setkáme na e-shopech, kde se používají tyto nástroje aby se zvýšil prodej. Například, když si chcete pořídit nový notebook, tak se vám mohou zobrazovat různé zprávy typu: “zbývají poslední dva kusy” nebo “tento produkt si právě prohlíží 150 lidí”. Pak můžete mít pocit, že musíte rychle jednat, protože na vás jinak nezbude. Realita však může být úplně jiná. Proto si vždy zamyslete, zda jsou uváděné čísla a statistiky skutečně pravdivé a nenechte se nachytat.

Co říct závěrem?

Kvůli množství dezinformací se začíná zvyšovat důraz i na kritické myšlení, množství informačních kampaní a ověřování pravdivosti informací. Kauzy u nás i ve světě, doufejme, vymizí spolu s pandemií a snad nás jako lidstvo poučí o tom, že se nedá věřit všemu, co se nám ukáže na sociálních sítích, nebo co slyšíme od náhodného člověka v hospodě. S konspiračními skupinami jako třeba flat earth society (komunita lidí, kteří věří, že planeta Země je placatá), vznikly také lemy skeptiků, kteří poukazují jak na jednoduchost vzniku takovýchto informací, tak na aspekty sociálních sítí a psychologické jevy, které vedou k jejich šíření a plné podpoře. Myslím, že tento boj za pravdu může dále sílit a snad nás i lépe připravit do budoucna, ať už na volby, vznik nového léku nebo nové technologie. A pro nás jako pro poskytovatele internetu je velmi důležité na tento problém upozorňovat. Přece jenom hřiště, na kterém se dnes dezinformační války vedou v největší míře, stavíme my.

Zanechat komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here