Být překladatel bylo v minulosti něco hodně váženého. I dnes mají ti, co si to můžou dovolit, člověka cupitajícího za nimi, který jim pomáhá překládat a dorozumívat se co nejsnadněji s okolím. Ale tento trend postupně opadává, protože na scénu nastupuje obyčejný telefon, na kterém mám zapnutý překladač. S tím se už dnes člověk základně domluví všude, když si sám, s jazykem, zvuky a posunky, nevystačí. A tahle technologie se každým dnem vyvíjí! Cestování, mezinárodní zasedání, předávání emocí a porozumění v nevšedních situacích s nevšedními lidmi, tomu všemu je postupně dopomáháno strojovým učením a geniem řad technických a jazykových expertů.
Chytrý telefon a v něm zabudovaný rozpoznávač řeči již dokáže celkem spolehlivě rozluštit vaše slova snad v každém jazyce. A klidně i když je kolem vás hluk. Například Google před dvěma roky vytvořil rozpoznávač pro lidi trpící ALS nebo jinými typy svalové atrofie, se kterou je spojena obtíž artikulovat. Lidé, kteří nemohou mačkat displej, nebo ho kvůli slepotě špatně vidí, jsou přesně ti, pro které je hlasové ovládání opravdu důležité, takže posun v tomto směru je vždy přínosný.
Spousta lingvistů se pak soustředí na detekování pořekadel a atypických větných struktur v každém jazyce. Řeší se také gramatická a syntaktická správnost. Kdybyste otevřeli Google překladač nebo Word před pár lety a pak ho otevřeli dnes, určitě uvidíte rozdíl. Kód na pozadí s každou iterací lépe chápe, jak mají jít slova za sebou, jak se na sebe navzájem vážou a co mají společně vyjadřovat.
A když už vám telefon porozuměl a pochopil vás, stačí už jen hezky sdělit přeložený text člověku druhému. Několik firem vyvíjí syntetické hlasy, které jsou téměř nerozpoznatelné od těch normálních lidských. Pracují třeba s kadencí, frázováním, důrazem, hloubkou hlasu nebo citoslovci. A existují taky projekty s umělou inteligencí, která dokáže z velkého množství dat vytvořit kopii něčího hlasu, například nějaké celebrity. Pro doplnění zážitku se v některých takových projektech vytvoří rovnou i virtuální kopie obličeje člověka, aby byla vidět i mimika.
Všechny tyto tři fáze komunikace se zdokonalují a zrychlují, tak se snad za pár let dokážeme domluvit s člověkem z druhé strany planety bez obtíží a v reálném čase. A nebo třeba s neslyšícím člověkem, který nám jen na kameru ukáže znakovou řeč. Možností je spousta!
